Kompletní protipovodňové zábrany Tiger Dam System.

Časopis Týden: Obchodníci s deštěm

8. 8. 2011

Obchodníci s deštěm


Severočeši se na základě oficiálních předpovědí počasí chystali na povodeň, která nepřišla. Soukromí meteorologové zase letos věštili mimořádně horké léto. Proč úřady a firmy utrácejí za předpovědi až 150 milionů ročně a proč je počasí na Nově méně přesné než na ČT?

Dobrovolní hasiči

z Hrádku nad Nisou měli poslední víkend v červenci pohotovost. Na břehu řeky plnili vodou novinku protipovodňové ochrany – mobilní hráz Tiger Dam, která měla zajistit, aby živel zůstal v korytě. Na nohou byli i dva týdny předtím. Burcovaly je výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Velká povodeň ale ani v jednom případě nepřišla. "Trochu nás to vypeklo. Na druhou stranu loni v srpnu dlouho nic povodni nenasvědčovalo, a najednou bylo zle. Člověk nikdy neví; žádnou výstrahu meteorologů nesmíme podceňovat," říká velitel tamních hasičů Stanislav Motl. Pohyby atmosféry monitorují družice, meteorologické stanice je měří na Zemi, v hydrometeorologickém ústavu je vyhodnocuje tým vědců vybavený superpočítačem NEC SX-9 za 70 milionů korun, přesto předpověď neklapne pokaždé. Přitom jsou v době extrémních výkyvů počasí na přesných informacích stále závislejší nejen energetici nebo piloti, ale celé masy lidí. Kolem informací o slunci, větru a dešti vznikl v Česku byznys, v němž se za rok protočí kolem 150 milionů korun. Zákazník na tomto trhu by měl dobře znát jeho pravidla. Měl by zvážit, zda není jistější připlatit si za přesnější informace. Hasiči z Hrádku nad Nisou se nezlobí. I když je plané poplachy stály dva víkendy a dohromady kolem dvanácti tisíc korun za výjezdy. V předpovědích se orientují na slušné amatérské úrovni. Hodinu co hodinu sledovali na webových stránkách ČHMÚ předpovědní model Aladin. Také proto si uvědomují, že žádné předvídání budoucnosti nemůže vyjít na sto procent.

Strašení blesky

 

Tolik pochopení jako u hasičů ale meteorologové naleznou málokde. "Dnes je zvykem přečíst si titulek ,Budou extrémní bouřky' a nezajímat se o detaily. Mám v poslední době pocit, že podrobnost našich předpovědí je na úkor jejich jednoduchosti a pochopitelnosti. Na podrobnější odborné vysvětlení dnes nemáme příliš prostoru," posteskne si meteorolog Radim Tolasz z ČHMÚ. Popisuje další případ z července, kdy jeho ústav předpověděl silné bouřky pro západní Čechy, slaběji měly udeřit ve zbytku Čech a na Vysočině. Na Moravu neměly přijít vůbec. Bouřky nakonec nejsilněji zasáhly východ Čech a Vysočinu. "Po této situaci jsme měli hodně připomínek ze západních Čech, že jen strašíme kvůli pár bleskům, a dokonce i z Moravy, že se máme živit něčím jiným, protože bouřky na Moravě vůbec nebyly," dodává Tolasz. V případě výstrah z ČHMÚ se nestává, že by se meteorologové úplně "sekli" nebo naopak výstrahu nevydali a chvíli poté by zemi ničila katastrofa. Ale stává se – jako koncem července v Hrádku nad Nisou –, že je intenzita jevu (srážky, bouřky, vítr) jiná nebo se extrémní projevy posunou o pár desítek kilometrů, což v rozměrech republiky znamená problém. Dříve to měli jednodušší. "Často vzpomínám na dobu před dvaceti až třiceti lety, kdy stačilo předpovědět, že zítra bude na Oravě, Liptově a Spiši mlha nebo že v Čechách budou bouřky," líčí Tolasz.
Čeští meteorologové mají ale oproti svým zahraničním kolegům jednu nevýhodu – polohu země. Zaprvé, od západu k východu u nás ustupuje oceánské klima kontinentálnímu, což musejí mít na paměti. Vrásky jim však přidělávají hlavně hory obklopující téměř celou republiku. Sousední Rakušané sice mají Alpy, ale jejich hřebeny jsou orientovány převážně jedním směrem, takže jejich vliv lze lépe odhadnout. Naše hory jsou otočeny do různých směrů, mají různou výšku a charakter. V závislosti na směru, z něhož oblačnost přichází, se mohou projevovat různě. Například souvislý masiv Krušných hor má na intenzitu bouřek jiný vliv než izolované homole Českého středohoří. Počasí se proto může značně lišit i v rámci jednoho kraje. Oblačnost se navíc na horských hřebenech může zpomalit nebo zcela zastavit. "Předpovídáme třeba zhoršení počasí, a ono k němu dojde o den později," vysvětluje meteorolog Martin Novák z pobočky ČHMÚ v Ústí nad Labem. Předpovědi českých vědců se ale dnes od reality výrazně neodchylují. Když "věští" na jeden den dopředu, mají podle ročních tabulek úspěšnost od 90 do 95 procent. Při čtyřdenní předpovědi se trefí ve více než 80 procentech případů. To ale neznamená, že by zprávy o počasí v českých médiích byly bez bludů. Ty lidem nepředkládají vědci ze ctihodné státní instituce, ale takzvaní obchodníci s deštěm. Jde o firmy, které se živí převlékáním seriózních dat do líbivějšího hávu.
"Podle britských modelů budou letní měsíce ve střední Evropě teplotně nadnormální a srážkově podnormální," předvídala letos 20. května meteoroložka Dagmar Honsová z Meteopressu. Jak její předpověď dopadla, může každý posoudit v těchto dnech. Honsová sice uvedla, že se její slova splní s šedesátiprocentní pravděpodobností, na serióznosti jí to ale nepřidává. S padesátiprocentní pravděpodobností totiž dokáže věštit úplně každý i bez "britských modelů". Chyby – nebo lépe řečeno nepřesnosti – se ovšem dají "nasekat" i v televizní předpovědi na příští den. Jde jen o přístup tvůrců. Ten se projevuje odlišnými zprávami v České televizi a na Nově. Komerční stanice z tohoto srovnání vychází hůř.

ČT versus Nova

Meteoroložka Alena Zárybnická popisuje, jak obezřetně redakce počasí v ČT zachází s informacemi, které do televize přijdou z ČHMÚ. Pokud na nich meteorologům něco neladí, volají do sídla ústavu v Komořanech a žádají konzultaci. Zvažují také, zda je výstraha natolik závažná, aby měla stát hned na začátku pořadu. Každá relace se vysílá živě a tvůrci se do ní snaží nasadit poslední snímky ze satelitu a nejčerstvější čísla o stavu toků. "Nejméně se tím prohřešujeme proti základu úspěchu předpovědi. Tím je aktuálnost," tvrdí Zárybnická. "Pokud Nova předtáčí večerní zprávy o počasí někdy v poledne, ať každý posoudí, jak čerstvé ty zprávy mohou být." Meteoroložka nepopírá, že počasí na Nově může být pro diváky poutavé: "Když chce někdo číst bulvár, ať ho čte. Se zprávami o počasí je to podobné. Ať si každý vybere formu podání informací, jaká mu vyhovuje." Data, mapky a piktogramy dodává Nově opět společnost Meteopress, největší a nejstarší český soukromý obchodník s počasím. Jako první v Česku přišla s nápadem, že "rosničky" nemusejí stát před nudnou mapou, ale že záběry za nimi mohou efektně přelétat nad územím republiky. Meteorologická show v podání Novy slavila úspěch. Majitel Meteopressu Milan Folkman nepředstírá, že by jeho společnost dodávala Nově vědecké podklady. "Televizní zpravodajství musí kopírovat image stanice, tedy hrát to jejich divadlo také, ať už jde o grafiku, moderátory nebo show. Lze to shrnout pod termín infozábava," říká Folkman. O aktuálnosti, s níž Nova připravuje své zprávy o počasí, se mu nechce příliš hovořit: "Nemůžu na to kývnout, protože Meteopress zprávy nevyrábí, připravuje je TV Nova. Je ale pravda, že informace od nás mají s jistým předstihem." Meteopress se svým pojetím infozábavy už jednou ostře narazil. "Snaží se v médiích prosadit zprávami o počasí i za cenu ,výroby' vlastních zcela nesmyslných informací, které samozřejmě zaujmou a dobře se prodávají," napsal náměstek ředitele ČHMÚ Tolasz v otevřeném dopise z loňského března. Uvedl příklady, kdy soukromá firma ve svém servisu pro média zveřejnila devítinásobný počet blesků oproti skutečnosti, výrazně nadhodnotila i srážky. Meteopress se hájil tím, že do redakcí dodal správné podklady, které však média zkreslila. ČHMÚ se tehdy přesto rozhodl se soukromníky rozvázat spolupráci, protože do oficiální výstrahy z Komořan přidali svévolně varování před tornádem. "Myslím, že dnes se respektujeme, což vyhovuje oběma stranám," hodnotí současné vztahy Folkman z Meteopressu.

Zvládneme i F1

Bez přehánění lze tvrdit, že v české meteorologii se bez ČHMÚ nepohne nic. Každý, kdo se zabývá vytápěním, úklidem chodníků v zimě, dodávkou pitné vody, přenosem elektrické energie, transportem plynu nebo zavlažováním, potřebuje k ekonomické úvaze předpověď i informaci o tom, jak bylo. A to něco stojí. "Odhaduji, že v Česku jsou celkové náklady asi 150 milionů korun za rok," říká náměstek Tolasz. Velkou část z těchto peněz získá hydrometeorologický ústav. Největší soukromá meteorologická služba – Meteopress – získá podle Folkmana z celkového objemu zakázek jen nepatrné procento. ČHMÚ je příspěvkovou organizací státu, ale na svou činnost si musí také přivydělávat. Přitom ale neexistuje přesný přehled o tom, kolik si za služby účtuje. "Když o to státní firmě půjde, může si vymyslet ceník, který je nulový nebo za miliony. Už se nám stalo, že klient naši službu odhlásil, protože ji dostal jinde a zadarmo," popisuje Folkman. TÝDEN se náměstka Tolasze tázal, zda a za kolik by jeho pracoviště dokázalo připravit stejný servis, jaký pro formuli 1 připravuje Meteo France. (Jezdci a jejich stáje se s předstihem a na minutu přesně dozvědí, kdy začne pršet.) "ČHMÚ umí takovou službu poskytnout, pokud máme dostatek času na přípravu," říká Tolasz. "Když nám někdo zavolá ve čtvrtek a chce vědět, jak bude foukat v pátek vítr na jachtařských závodech, tak nemůže očekávat speciální, ale jen velmi obecnou informaci. A cena? Musí pokrýt naše náklady, nemůžeme takové služby poskytovat v rámci nějaké solidarity, dobrých vztahů nebo reklamy." Bližší údaje o sazbách neprozradili z obchodních důvodů ani zákazníci ČHMÚ. Sdílnější ale není ani Meteopress. Nepoví, kolik účtuje Nově za přípravu zpráv o počasí, kolik by stál přístup ke speciálním datům pro energetického operátora, ani na kolik přijdou mapky a piktogramy, které dodává třeba Blesku. Z informací TÝDNE vyplývá, že za služby Meteopressu platí menší webové portály asi 15 tisíc korun měsíčně. Značná část Čechů se ale dokáže obsloužit sama. Agronomu Slavomíru Bačovi z Palkovic v Beskydech dělá počasí letošního léta těžkou hlavu. Sklizeň má kvůli dešti zdržení až tři týdny, řepka a obilí jsou už přezrálé. Do některých terénů nemohou kombajny vyrazit kvůli bahnu. Drahé analýzy však k řízení sklizně nepotřebuje. Sleduje českou, polskou a slovenskou televizi a obrázek si poskládá ze zpráv tří národů. Pořídil si také amatérský srážkoměr a domácí meteostanici. "Pomáhá to," říká Bača, "ale většinou se stejně rozhodneme na základě dlouholetých zkušeností."

(Tomáš Menschik)

---

Až naprší a uschne

Přehmaty meteorologů Jsou často terčem vtipů. Když se předpověď nevydaří, každý to hned logicky pozná. Omyly ovšem nejsou Jen doménou českých odborníků.

Mezi největší letošní balamutily se řadí Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress. Už 8. dubna doporučovala na serveru tn.cz lidem, aby si naplánovali tuzemskou dovolenou v týdnu od 21. července: .Teploty se v tomto období vyšplhají až na třicet stupňů Celsia. Do Česka přijdou tropy." Realita však byla opačná. Šlo o zatím nejošklivější období léta, teploty nepřesáhly 20 stupňů a denně spadlo až 50 milimetrů srážek.
S omyly a přešlapy ale bojují i za českými hranicemi. Naposledy došla trpělivost britskému mediálnímu koncernu BBC, který si stěžoval na státní meteorologický ústav Met Office. Po 87 letech spolupráce hrozilo, že státní rozhlas a televize neobnoví meteorologům smlouvu. U třídenních předpovědí byla každá čtvrtá nepřesná. Kontrakt byl nakonec prodloužen, ale s douškou, aby byl kladen větší důraz na přesnost. Švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren zase kritizoval státní meteorologický ústav. Každá šestá předpověď na příštích 24 hodin neodpovídala realitě.
V americkém Chicagu založili Centrum pro stížnosti na počasí a nespokojencům zasílají omluvný dopis: "Kromě léčivé síly soucitu lidí, kteří trpí stejným příkořím, Vám zasíláme zdvořilostní odpověď, abyste věděli, že nám na Vašem názoru opravdu, ale opravdu záleží."

Zpět